Intuice - dcera

INTUICE - DCERA

Intuice je mnohdy jediná možnost, jak najít jediné správné řešení v situacích, kde nedisponujeme dostatekem potřebných směrodatných informací. Vnitřní pocit, který nám napoví a určí náš směr přichází odnikud, jak blesk z čistého nebe. Za to intenzivně s jistou naléhavostí, přesto mnohdy nereagujeme. Problémem zůstává, jak rozlišit, že se jedná o intuici a ne jen pocit rozumovou logikou stvořený. Jak zaznělo v jednom filmu, problém je volba. Vždy, když se zadaří a přijde pozitivní výsledek, co by potvrzení, podpoří to ještě více naši víru v tento směr řešení.
  Bohužel intuice přichází lehce a po špičkách, aby zkoušela naši důvěru, cit a odhodlání, jestli si zasloužíme a jsme hodni tento dar(informaci) a jeho možnosti používat. Proto, ne vždy intuici jako pomocníka využijeme. Ty postupné úspěchy nás učí a motivují k novému přístupu. 
  Proč píši tak obsažný důvod je moje fascinace příhodou, která vstoupila do mého žití a příjemně překvapila. Dcera, tehdy 8mi letá, se toho dne měla vrátit z kroužku a měla zpoždění pár minut, což u školáčků není zas, až tak hrůza. Venku už byla tma a mrzlo. Pocit, který náhle přišel mě přesvědčil, že něco neklape a taky to tak bylo. Mohla sice zvolit jen dvě trasy návratu domů, ale pár odboček mohlo způsobit, aby jsme se minuli. Přes ubezpečení manželky, že tu bude co nevidět, intuice mluvila o opaku. Auto bylo čerstvě zaparkováno, ale i tak jsem vyrazil naproti a počkal na místě, které bylo nejpříhodnější a vnímal běžící minuty a svitem pouličních lamp ozářené kolem jdoucí postavy. Zpočátku žádný úspěch a tak bylo nutno změnit stanoviště o 300metrů. Pokračoval jsem dál, blíž k místu dalšího možného setkání. Ano dorazil jsem do správného bodu vnímal cit neomylně.
  Chvíli se nic nedělo a náhle se dcera objevila, ťukajíc na okno minutu po té, co jsem podruhé zaparkoval. A světe div se, ubrečená tvářička prozradila skutečný problém. Tedy z její strany. Mýma očima dospělého běžná věc. Ztráta mikiny není skutečně nic hrozného, ale když venku mrzne, to se po nějaké době projeví. Takže kus oblečení, které nějaký chytrák asi schoval a my ho museli dodatečně najít, byl příčinou zpoždění. A taky mého poučení naslouchat vnitřnímu hlasu. Tedy, když se přihlásí o slovo.
  "Drama" všedního dne ukončila návštěva školy, kde kroužky probíhají. Tam nás paní učitelka ujistila, že daný svršek nikde není. V klidu jsem jim řekl, ať hledají a rozhodně jsem vyladal přesvědčivě. Neustoupili jsme a najednou přítomní žáčci prokázali šikovnost, pomohli a mikinu našli na zemi na opačné straně, kde dcera před časem seděla. A tak i tady intuice a přesvědčení vykonaly svou práci a přinesli výhru.

Napsáno 30.12.2013
Text Roman Srnec